Současným tématem právnické diskuse se stává praxe zaměstnavatelů monitorujících své zaměstnance na pracovišti, otázka na kterou upozornil pan Michael Kocáb, ministr pro lidská práva vlády České republiky. Ten ve svém vyhlášení[1] uvedl, že ačkoliv zákon nedovoluje zaměstnavateli zasahovat do soukromí svých zaměstnanců na pracovišti, za porušení tohoto zákona není žádný postih. Usuzuje proto, že pokuty a jiné postihy by měly být začleněny v novém dodatku zákona č. 262/2006 Sb., Zákoníku práce („ZP“).
Rádi bychom upozornili, že není nutné zavádět nový dodatek ZP, protože dostatečné postihy jsou již dané pod zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů („OOÚ“).
Vyjma zvláštních okolností nedovoluje ZP zaměstnavateli zasahovat do soukromí svého zaměstnance zejména sledováním (ať již viditelným nebo ne), jako je například odposlouchání a nahrávání telefonních hovorů, čtení emailů, sledování užívání Internetu nebo pořizování a uchovávání video nahrávek.
Dokonce když zaměstnavatel shledá sám sebe v pozici oprávněné k takovému sledování, které v omezeném rozsahu povoluje zákon, zaměstnanec musí být informován o každém specifickém zásahu do svého soukromí. Kromě toho je zaměstnavatel v případě, že zamýšlí provést takovou činnost, povinen zaregistrovat se na Úřadě pro ochranu osobních údajů („Úřad“). Důvody, které mohou opravňovat k pozorování, jsou například zaměstnancova dlouhodobá absence z důvodu pracovní neschopnosti, nebo odhalování počítačových virů či zaměstnancovi trestní činnosti[2]. Úřad i pracovní tým EÚ[3] uveřejnili stanoviska k tomuto tématu, které jsou nápomocné při zaměření na toto téma.
Ačkoliv ZP neukládá žádný postih za narušení soukromí zaměstnance, OOÚ ano; co znamená, že tahle záležitost už je právně řešená. Mimoto je nutné připomenout, že dozorčím orgánem pro oblast ochrany osobních údajů – která pokrývá taky soukromí zaměstnanců – není Ministr pro lidská práva vlády České republiky ani Ministr práce a sociálních věcí, ale Úřad. Oblast ochrany osobních údajů je vysoce regulována, v důsledku čeho Úřad dohlíží a prověřuje zaměstnavatelé a za porušení OOÚ může uložit pokuty až do výšky 10 milionů Kč.
Na závěr, na to, abychom zastavili zaměstnavatelé před porušováním osobních práv jejich zaměstnanců není nutné zavádět nová nařízení, spíše vylepšit povědomí zaměstnanců o jejich právech a provozovat důkladné prosazování práva.
[1] Například na http://www.ct24.cz/domaci/78930-ministr-kocab-chce-pokuty-za-poruseni-prav-zamestnancu/
[2] Nehledě na to, každý důvod musí být vyhodnocen případ od případu.
[3] Pracovní skupina na ochranu osobních údajů, zavedena pod Článkem 29 Směrnice 95/46/EC.