Sociální sítě jako je Facebook, Linkedin, Twitter a další, stejně tak jako blogy se těší stále větší oblibě. Zaměstnavatelé a HR společnosti některé sítě již využívají k „lustraci“ zájemců o práci. Se širokou uživatelskou základnou těchto sítí však přicházejí i problémy.

Kde jsou vlastně hranice svobody projevu a kde končí loajalita zaměstnance vůči zaměstnavateli? Mohou se zaměstnanci na sociálních sítích vyjadřovat k aktuální politické situaci? Mohou veřejně kritizovat postupy uplatňované ve společnosti nebo dokonce psát satirické příspěvky či humorné blogy, v nichž hlavní postavou je neoblíbený šéf nebo vysmívaný kolega? Jak svobodní jsou naši zaměstnanci v rámci sociálních sítí a co si od nich nemusíme nechat líbit?

Zdánlivě soukromé aktivity uživatelů mohou mít dopad nejenom na pracovní efektivitu, ale zejména na pověst firmy a její pozici na trhu. Níže jsme nastínili několik základních situací, které mohou způsobit zaměstnanci – uživatelé virtuálních společenských sítí a způsob jejich řešení.

Vzhledem ke stále vyšší aktuálnosti tohoto tématu jsme se rozhodli podívat se na některé konkrétní příklady podrobněji.

1. S kamarádem jsme probírali dění u nás ve firmě, když mě šokoval informací, která se vůbec nezakládala na pravdě. „Odkud tohle víš?“ zeptal jsem se vyděšeně. „Mezi přáteli na facebooku je XY, který pracuje u Tebe ve firmě a nedávno to zmínil v diskusi na síti“, sdělil mi kamarád.  Celou cestu domů jsem přemýšlel co vlastně mohu dělat a jak svou společnost ochránit, popř. se takovým pomluvám bránit? Může si každý na facebooku říkat co chce? ochrana osobnosti, hrubé porušení pracovní kázně (pracovní řád)

2. Nedávno jsem se snažil najít na Internetu finanční informace o naší konkurenci. Naprosto mě ale šokovalo, když jsem našel podrobnosti o maržích a tržbách od jednotlivých zákazníků mé vlastní firmy. Vše bylo uvedeno v blogu mého zaměstnance. Je možné dát za takové vynášení informací okamžitou výpověď? – porušení mlčenlivosti, hrubé porušení pracovní kázně

3. Naše společnost má 70% zisků na základě úspěšných výběrových řízení ve státní správě. Jako nadřízeného mne napadlo zkontrolovat, zda někteří z našich zaměstnanců nečiní něco, co by mohlo potenciálně ohrozit pozitivní povědomí o naší společnosti ve státní správě. Byl jsem překvapen. Několik z našich zaměstnanců na facebooku prezentovalo své negativní názory na některé politiky či politické strany, popř. konkrétní orgány.  Samozřejmě mohu těžko bránit svobodě projevu, navíc mám-li podobné názory jako mí zaměstnanci. Leč zakázky ze státní správy jsou pro mě důležité a bez nich se stanou oni kritici pouze bývalými zaměstnanci. Takže co dělat a jak se bránit? – hrubé porušení pracovní kázně

4. Rád bych zjistil, kolik času tráví naši zaměstnanci na Internetu z jiných než pracovních důvodů. Napadlo mě to již několikrát, když jsem obdivoval schopnost  mých podřízených přepnout monitor počítače rychlostí blesku. Je takový monitoring možný a je legální dát zaměstnanci výpověď, protože víc jak 25% své pracovní doby tráví na facebooku a jiných virtuálních společenských sítích?  – hrubé porušení pracovní kázně, pracovní řád, ochrana soukromí)

5. Nedávno jsem se snažil najít na Internetu finanční informace o naší konkurenci. Naprosto mě ale šokovalo, když jsem našel podrobnosti o maržích a tržbách od jednotlivých zákazníků mé vlastní firmy. Vše bylo uvedeno v blogu mého zaměstnance. Je možné dát za takové vynášení informací okamžitou výpověď?

Zákoník práce stanoví zaměstnanec povinnost nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele. Lze ale doporučit, aby pracovní smlouva nebo vnitřní předpis obsahoval konkrétní ustanovení o mlčenlivosti I v tomto případě by bylo možné uvažovat o rozvázání pracovního poměru (výpověď či dokonce okamžité zrušení pracovního poměru).

Rád bych zjistil, kolik času tráví naši zaměstnanci na Internetu z jiných než pracovních důvodů. Napadlo mě to již několikrát, když jsem obdivoval schopnost  mých podřízených přepnout monitor počítače rychlostí blesku. Je takový monitoring možný a je legální dát zaměstnanci výpověď, protože víc jak 25% své pracovní doby tráví na facebooku a jiných virtuálních společenských sítích?

Tato problematika je upravena několika právními předpisy, a to občanským zákoníkem, zákonem o ochraně osobních údajů, zákonem o elektronických komunikacích a zákoníkem práce. Legislativa vždy primárně chrání soukromí zaměstnance a tak monitoring je možný pouze v určitém rozsahu a za splnění specifických podmínek. Zaměstnance je nutné o monitoringu informovat a seznámit je s jeho principy. Vhodným nástrojem je zde vnitřní předpis. Pokud by pak došlo k porušení povinností zaměstnance, které pro něj vyplývají z vnitřního předpisu (se kterým byl prokazatelně seznámen), mohou zde být splněny podmínky pro výpověď. Je ale nutné každý případ posuzovat samostatně vzhledem ke všem okolnostem, osobě zaměstnance a jeho pracovnímu zařazení.