Tags

, , , , ,

Máme za sebou polovinu natáčení Dne D, dnes ráno jedeme znovu. Zatím mix zajímavých, šílených i těžko pochopitelných projektů. Z minulého týdne za sebou máme efektní show – potenciální investici, která přišla na pořad po kachně k obědu. Kachna nás naprosto uzemnila, ale hudba, světla a randál nás zvedly ze židlí a dostaly z letargie. Jako další jsme zažili průchod branou času do sedmdesátých let, kde hrozila co-investice ze strany odborové organizace.

Společným jmenovatelem šílených podnikatelů je nepřipravenost a naivita v kombinaci s přesvědčením, že investoři jsou ducha mdlého, tudíž nepoznají, že se jim prezentuje naprostá ptákovina. Jsou tady taky takoví, kteří mluví zásadně v budoucím čase nebo podmiňovacím způsobem. „Až mi dáte peníze, rozjedu business, pokud do toho se mnou půjdete, mohli bychom společně vydělat fantastický peníze.“ Na druhou stranu jsou tady i super projekty a lidi, kteří už business mají a investoři se o jejich projekt hádají. Většina lidí z této kategorie umí stručně popsat svůj business, jeho obchodní podstatu, proč je jedinečný nebo zajímavý, na co použije peníze a jak bude obchod růst.

Nechápu jednu věc, proč na jednoduchý dotaz „Kolik jste prodal svých výrobků a kolik jste na tom vydělal peněz, následuje odpověď „Všichni si to budou kupovat a navíc nemám konkurenci. V několika případech jsme se ani opakovaně cílenými dotazy nedozvěděli, co TO vlastně je. I po zoufalých prosbách investorů typu „Vysvětlete mi to, já tomu nerozumím!“, se nedal prezentující zviklat a tvrdošíjně opakoval, že TO bude každý kupovat.

„Ale CO?“

„No TO!“

Pohled zhrzeného podnikatele mluví v těchto případech jasnou řečí. Nechápe, jak se můžeme ptát na takový blbosti, jako co je produkt a jak ho hodlá prodávat. Investor je prostě tvor dotěrný, divný a těžko chápající.

Další perličkou je, na kolik si podnikatelé cení svých nápadů. Pokud někdo žádá investory o 1 milion korun a nabízí 10% podíl ve své společnosti (která mnohdy zatím neexistuje), tvrdí, že hodnota jeho firmy, potažmo nápadu je 10 milionů korun.  Jakmile se investoři pokusí namítnout, že to je nějak moc, podnikatel chytře vyrukuje s argumentem, že to je hodnota za tři, případně za pět let, až se ten milion (co dodají investoři) vrazí do marketingu. To je většinou smrtící kombinace a následuje palec dolů.

Těším se na odpolední projekty, doufám, že jako chápající investor nevybouchnu!

Margareta Křížová