Tags

, , , , , , , ,

V poslední době se strhla bouře. Všichni techstartupují. Všichni sociálně síťují. Chrání data, mobilně aplikují, špendlí fotky na nástěnky, samotáři hledají samotáře a dohromady hledají nového Zucka. Dokonce se síťují u kontejneru s tříděným odpadem, jak jsem se dozvěděla na Mashupu od firmy Třídím.to. Odpad třídím, ale mám panickou hrůzu, aby mě někdo u kontejneru nelokalizoval. Znáte to, tepláky, žádný make up …  a je po image.

Jsem pragmatik. Bližší košile, než kabát a tak si říkám, než ten nový zázrak objevím, rozjede někdo třeba nový business ze života. Úplně obyčejný, malý business. Nedaleko naší kanceláře otevřeli Bistro No. 19. Pidi bistro, uvaří denní menu, upečou koláč, prodají vám dvojku vína. Každé poledne je tam plno. V pět odpoledne zavřou a jdou vymýšlet, co uvaří zítra. Nebudou asi expandovat do zahraničí, ani nechystají IPO, ale fungujou. Jedinou výhradu mám – příliš rudý web (barvou, nikoliv ideologií), musím si brát brýle, abych přečetla, co uvařili.

Nebo květinářství Pugettoshop. Taky u nás za rohem. Měli krásný obchod, ale kšeft prostě nefrčel. Tak se bez zbytečného slzení a stěžování přesunuli na internet. Dá se s nimi dohodnout na všem, vážou trochu jiný pugety, ne ty z roku 1976 a mají šmrnc. Na krám vyvěsili ceduli, že se těší na viděnou se zákazníky, až najdou lepší místo. Optimisti. Držím jim palce.

Další praktický business Dezerterie neboli 3D dorty. Naše rodina na těch dortech ujíždí. Dort à la suši, dort ve tvaru kolečkové brusle, svatomartinská husa s knedlíkem a zelím. Recese, ale vtipná. A hlavně, žádný nepoživatelný krémy, těžký polevy a tak.

Zmiňuju tyhle businessy proto, že mi dělají život lehčím. Představa, jak si každý den nesu do kanceláře oběd v ešusu, vážu kytku a peču dort, pokaždý, když má doma někdo svátek je děsná. Představa, že se s nikým nezfrenduju u popelnice je sice taky příšerná, ale přece jen, vyrovnám se s tím (…a nic proti třídím to).

Margareta Křížová