Tags

, , , , , , ,

V sobotu ráno (!) jsem dorazila do Brna na Barcamp. Nejsem ranní ptáče, začínám fungovat až po deváté. Milosrdná Petra Hubačová mě zařadila až od 10 hodin, odskákal to Ondřej Bartoš od devíti ráno.
Pozitivně mě naladil fakt, že jsem zaparkovala v blízkosti FIT VUT.  Následovala jsem davy s notebooky a iPady v rukou a bez obtíží jsem se tudíž dostala do místa konání (nulový orientační smysl), FIT VUT. Vůbec jsem netušila, jak úžasný je to místo. Stará budova kláštera, supermoderní zázemí. Start up hall nabitá chytrými lidmi. Příjemná společnost. (mimochodem netušila jsem, že FIT VUT je zkratka fakulty informačních technologií, tak nějak jsem si to spojila s pojmem být fit, nevím proč. Kdybych to byla bývala věděla, byla bych ještě víc na nervy).

Stihla jsem ještě debatu Ondřeje Bartoše, Nikoly Rafaje a Vítka Horkého o startupech a všimla si třech supermladíků, kteří se nenápadně usadili do řady lavic za mnou (ještě se k nim vrátím).

Před svou přednáškou jsem byla nervózní, mám respekt z lidí, kteří umí něco, co já ne. Určitě umí programovat, jsou to vývojáři, vědí, co je to icloud a všechny ty úžasný vychytávky. Já ne, já jsem prostě jen uživatel klávesnice (a monitoru). Nicméně, nehodlala jsem mentorovat o chybách, jak znělo zadání, protože chyby dělá každý a kdo tvrdí, že je nedělá, je divnej. Navíc, jak jsem se dozvěděla na Start up Summitu, mentoři jsou banda budižkničemů (i když nevím, měla jsem mentorku a za dost jí vděčím).

Takže jsem se jen zmínila o pár bodech, tzv. soft skills, které považuju za důležité pro začínající i pokročilé businessmany. Někdy se mi zdá, že pro technickou stránku businessu zapomínají na úplně normální věci jako je srozumitelná a jasná prezentace, schopnost mluvit, čili rétorika, odvaha oslovit lidi, o kterých si myslíte, že se s vámi nebudou bavit. Je taky dobré nebrat se příliš vážně, nebýt arogantní, protože arogance je známkou hlouposti a nedostatku sebevědomí, mít vždycky plán B, když A nevyjde a být (skoro) vždycky happy a úspěch se dostaví, nepsat padesátistránkové businessplány, neb je nikdo nečte, dobré je kápnout božskou a prozradit o čem je váš business, protože maily typu „Když se se mnou sejdete, ukážu vám, co jste ještě nikdy neviděla“ působí jako odpuzovač investorů, některým dokonce nahání strach.

Vracím se k těm supermladíkům, dovolila jsem si zeptat se jich, kolik jim je a co mají v plánu. Po jejich odpovědi, že je jim čtrnáct a vymýšlí společně business, sklidili potlesk na otevřené scéně. Držím jim palce a mám pocit, že kdyby bylo takových kluků víc, mohlo by se za pár let v Čechách dýchat lépe.

Probírala se také otázka, proč není v businessu víc žen. Upřímně řečeno, nemám odpověď. Možná je to „výchovou dívek v Čechách“. Padly protichůdné názory, že jsou ženy méně odvážné i to, že jsou víc kreativní. Nevím. Mám pocit, že je spousta úspěšných žen, co podnikají, jen se o nich tolik nemluví.

Bylo mi potěšením pobavit se s lidmi, kteří na Barcamp přišli a už mají business. Potkala jsem Jakuba Halušku z Pikr.cz. Bezva, měla bych pár dotazů a jednu prosbu, pro mě vizitky větším písmem. Prosím! Ani brýle mi nestačily, musela jsem doma najít lupu. Servisnaklik se zdá být taky dobrý nápad. Vyzkouším a dám vědět. S Pavlem Borůvkou, který nedávno spustil soukromý online deník dítěte – mimmio.com, si píšeme po FB a na Barcampu jsme měli konečně možnost probrat jeho nápad osobně.

Cestou na parkoviště jsem se zastavila v rozkvetlém Zahradnictví U Mašků. Nejen, že měli krásné kytky, ale navíc paní, co kropila v zahradě, sleduje Den D. Věkem kolem šedesátky, byla moc fajn. Zahradnictví má web nekolny.cz, což mě trochu zmátlo, ale asi se rodina Nekolných kamarádí s Maškovými. Nakonec je to jedno, hlavně, že mají mraky kytek a na webu mají moc pěknou fotku z Dušiček roku 1943.
Toť vše k mým dojmům z Barcampu, příjemná, inspirativní atmosféra. Díky za pozvání!

P.S. Nakonec mi přišla přes FB nabídka na pomoc se schůzkou se starostou Pelhřimova (to pro zasvěcené).

Margareta Křížová