Tags

, , , , , , , , , , , , ,

Betonové kuchyňské linky, schodiště a designové solitéry v tomhle díle Dne D byly krásné. Čisté linie, nádhera. Na místě pana Švece bych brala rady investorů místo peněz (které stejně nedostal) a snažila se oslovit zákazníky, kterým se čisté linie v interiéru líbí a jsou ochotni si připlatit. To znamená, ty, kteří si v českých zemích staví rozlehlé haciendy a betonové solitéry se jim tam vejdou. Do domku za Prahou, ani do rozkošně miniaturní novostavby v „oblíbených“ developerských projektech prostě betonové točité schody nebo pětitunovou kuchyňskou linku nedostanete. Podle webové stránky (svecdecor.cz) to vypadá, že se firmě daří, trochu bych přitlačila na luxusní vzhled. Po návštěvě webu, by měla cílová skupina pochopit, že bez barového pultu z leštěného betonu už nemůže žít ani jediný den. Jinak bezva, bohatá fotogalerie, zákazníci evidentně přibývají. Jen jeden dotaz mám. K sekci články na webu. Jak prosím Vás, pane Šveci, souvisí sérum na prodlužování řas a důchodová reforma s nábytkem z leštěného betonu? To bych možná vypustila, nebo mi něco uniká?

Svěží vítr recese vnesl do odpoledního ospalého studia Jarda Hejnic s víčky nápoje Kul pro sběratele. Sbírat budou maminka Klára, děda Surtom (zřejmě z dovozu) a potenciální milenec Bohumil, který nosí větší množství sběratelských víček, než léty omšelý manžel Otmar, a tudíž doufá (Bohumil), že by mohl Otmara časem nahradit. Všichni sbírají víčka pro malého sběratele Fandu, kromě zesnulé babičky (i když pozor, možná je babička potenciálně zajímavá pro marketing na náhrobcích (https://ceagglobal.wordpress.com/2012/05/17/). Bavilo mě to, i když business se nějak nekonal. Vypadalo to, že se pan Jaroslav na kuráž mírně sjel, i když to se mi nezdá, vzhledem k tomu, že cestoval s malou dcerou, anebo sbíral materiál pro svůj nový scénář. To, že se zabývá scenáristikou (zřejmě nízkorozpočtových nezávislých filmů) jsem zjistila až z komentáře po prezentaci. Tudíž držím palce a místo Dne D, bych příští rok zkusila Sundance festival. Jinak Petra se naprosto odbourala, stejně tak jako všichni kameramani. Zajímalo by mě, jestli se třese obraz, když se kameraman otřásá smíchy.

Dobrý tým byli sympaťáci. Byli profesionální, a měli barevné košile (pastelové). Nicméně produkt dohledu nad zaměstnanci mě trošku zneklidnil. Jsem poměrně nezávislá osoba, a jak cítím, že na mě chce někdo dohlížet, mám s tím problém. Na druhou stranu, pokud bych podle slov Řízení-tymu.cz „seděla v kavárně v Maroku“ a přes počítač sledovala, jestli nesedí zaměstnanci v kavárně v Praze (když já jsem v Maroku), mohli by být zaměstnanci právem naštvaní, že je šmíruju, zatímco si sedím v Maroku. V každém případě dva studenti a jeden živnostník měli hezkou prezentaci. Možná bych byla víc připravená na dotazy typu „kolik jste měli obrat, jakou to má výhodu oproti Google docs a ještě John jmenoval něco, ale to už jsem zapomněla. Navrhuju před prezentací ve Dni D požádat někoho hodně protivnýho, aby na vás pálil dotazy k projektu. A předstíral, že absolutně nechápe, jak na tom můžete vydělat peníze a, že máte konkurenci všude kolem vás. Měl by se dotěrně ptát, jak o sobě dáte vědět za předpokladu, že nemáte budget na TV reklamu a billboardy, za kolik budete prodávat, s jakou marží a kdo si to bude ochoten koupit. Je to obecně dobrá psychická příprava na prezentaci ve Dni D, případně před jakýmkoli Boardem, kde vám (a sobě a samozřejmě ostatním členům představenstva) budou chtít Board members ukázat, jak snadno vás rozcupujou.